Váš košík

Tvoj košík je prázdny

Profesor Philippe Humbert: Jak jsem objevil spojení kůže a střeva

Profesor Philippe Humbert: Jak jsem objevil spojení kůže a střeva

S potěšením přinášíme rozhovor s profesorem Philippem Humbertem, MD/PhD, o jeho cestě od konvenční k integrativní dermatologii, která se snaží pochopit základní příčinu kožních onemocnění. Dr. Humbert je držitelem titulu MD se specializací v dermatologii, interní medicíně a onkologii a také certifikátů z biologie člověka, farmakologie a sportovní medicíny. Získal také doktorát na univerzitě v Besançonu.

Co vás vedlo k začlenění integrativní medicíny do vaší dermatologické specializace?

Brzy jsem si uvědomil, že jako dermatolog jsem byl naučen doporučovat stejnou léčbu. Pacient má ekzém, dostane lokální léčbu (kortikosteroidy). Pacient má akné, takže dostane lokální léčbu (benzoylperoxid). Říkal jsem si - jestli je tohle to, o čem medicína je, tak mě takový obor začne brzo nudit!

Jednoho dne, asi před 30 lety, jsem si ale uvědomil, že v dermatologii jde o mnohem víc než jen o kůži. Musel jsem se podívat dovnitř těla: mladá pacientka, které se zhoršilo akné, mi řekla, že se to stalo ve stejné době, kdy se její menstruace stala nepravidelnou (konkrétně každé dva měsíce, spaniomenorea), trvala 7 až 8 dní (menoragie) a byla velice bolestivá (premenstruační syndrom).  Uvědomil jsem si, že musím zavzpomínat na gynekologii a nejprve léčit její premenstruační syndrom s polycystickými vaječníky.  Tedy pokud chci vyléčit akné, musí se problém vyřešit nejdříve tam.

Dítě s ekzémem, které jsem předtím léčil betametazonovými kortikosteroidy, se spontánně a výrazně zlepšilo, když ho matka vzala na dovolenou a dávala mu kozí mléko.

Postupně jsem si uvědomil, že tyto kožní potíže mají skutečně vnitřní příčiny. Mé první úspěchy v integrativní medicíně tedy začaly u ženského hormonálního akné a dětské atopické dermatitidy.

 

Máte dojem, že většina základních patologií v dermatologii pochází ze střev?

Podle toho, co jsem četl, a podle vlastních pozorování má 80 % kožních onemocnění původ ve střevních problémech nebo anomáliích. Dozvěděl jsem se například, že ženy, které měly infekci močových cest neboli cystiditu a tzv. mykózu, měly ve skutečnosti střevní parazity.

Když mi jedna pacientka řekla, že měla tucet výskytů zánětu močového měchýře, požádal jsem ji, aby mi ukázala laboratorní rozbor moči; překvapilo mě, že její laboratorní výsledky nesplňovaly klasická kritéria pro močovou infekci; buď tam nebyly žádné bakterie, nebo tam byly bílé krvinky, ale ve velmi nedostatečném počtu. 

A když pacientka hovořila o své „vaginální plísňové infekci“, zeptal jsem se jí, zda její sliznice vypadala jasně červená s bílými usazeninami jako sražené mléko a zda jí byly odebrány vzorky.  Ve skutečnosti tam byl jen hlen, ale žádná vaginální kandidóza. 
Zároveň jsem zjistil, že tyto pacientky měly také svědivý konečník; napadlo mě tedy, že by mohlo jít o projevy související s přítomností parazitů, tedy malých červů ve střevě.

Když má totiž sliznice exsudativní zánět, mohou se v ní hromadit červi, stejně jako se v žaludku může hromadit bakterie Helicobacter pylori, a právě tyto infekční prvky přispívají ke gynekologickým potížím.

Postupně jsem zjistil, že pokud jsou ve střevě paraziti, pak jde o střevní onemocnění, které se často projeví na kůži. Dermatolog je tedy nesprávně diagnostikuje jako kožní onemocnění.

 

Často zmiňujete roli lepku nebo kravského mléka (kasein, laktoglobulin, laktalbumin). Nezachází to příliš daleko za hranice dermatologie?

Co je to kravské mléko? Je to tekutina produkovaná kravami, která obsahuje laktózu a velké množství bílkovin, jako je kasein, laktoglobulin a laktalbumin, které mohou poškodit křehké střevo.  Nejde ani tak o laktózu. Dnešní kravské mléko neobsahuje ani jen laktózu a tyto bílkoviny, ale také pesticidy, antibiotika, nebo třeba růstový hormon.

Objevil jsem navíc práci pediatra z francouzského města Toulouse, který tvrdil, že každé dítě, které v raném dětství trpělo záněty uší, angínou nebo příznaky z oblasti uší, nosu a krku (ORL), trpělo intolerancí kravského mléka.

Kromě této práce neexistovaly žádné publikované vědecké články, které by to potvrzovaly, ale zkušenost tohoto lékaře mě přesvědčila natolik, že jsem se šel podívat do dalších zdravotních záznamů. Z nich jsem zjistil, že u dětí, které měly ORL infekce mezi prvním měsícem a 5. rokem, se objevilo současně také přerušení růstové křivky. To potvrzovalo střevní příčinu a nedostatek výživy kvůli malabsorpci.

U svých pacientů s atopickou dermatitidou jsem začal s vyřazením všech forem kravského mléka, a to přineslo velkolepé klinické výsledky. Tyto děti se vyléčily bez jakéhokoli dalšího zásahu.

A pak tu je lepek. Znepokojilo mě, když jsem se v roce 2010 dozvěděl, že jedna velká společnost uvedla na trh GMO verzi pšenice odolné vůči škůdcům, která má dvakrát více lepku než běžná pšenice. A pak jsem u mnoha pacientů, kteří měli imunoalergické stavy, jako je kopřivka (urtikárie) a ekzém (kde se pravděpodobně jednalo i o střevní parazity), pozoroval poruchy střevní sliznice způsobené nesnášenlivostí lepku. Takže zde zcela jistě existuje souvislost.

 

Jak jste zjistil souvislost mezi nesnášenlivostí lepku a těmito onemocněními?

Již v roce 2005 jsem se přesvědčil, že lepek hraje důležitou roli v mnoha onemocněních. V té době jsem prošel lékařskou literaturu a v roce 2006 jsem publikoval článek, který zůstal prakticky bez povšimnutí:

Gluten intolerance and skin diseases.  Humbert P, Pelletier F, Dreno B, Puzenat E, Aubin F. Eur J Dermatol. 2006 Jan-Feb;16(1):4-11.

Měl jsem však již zkušenosti s bezlepkovou dietou při léčbě nemocí, jako je lupus a sklerodermie (zhrubnutí kůže), které jsou prakticky neléčitelné a kde se příznaky pacientů při bezlepkové dietě výrazně zlepšily.

Když jsem se v roce 2010 dozvěděl, že francouzské pekárny budou zásobovány touto novou pšenicí s dvojitým lepkem, v souvislosti se situacemi, kdy bylo vyloučení lepku prospěšné, jsem se velice vyděsil. To byl totiž jeden z případů, kdy agrotechnika neprospívala lidskému zdraví.

Nevěděl jsem, jak se situací naložit, až mi jednoho dne můj kolega-dermatolog, Dr. Paul Rodolakis, řekl, abych si přečetl tuto publikaci:

Celiac disease and non-celiac gluten sensitivity.

Lebwohl B, Ludvigsson JF, Green PH. BMJ. 2015 Oct 5;351:h4347. doi: 10.1136/bmj.h4347. 


A tak jsem se konečně dočkal publikace, která uznává jinou roli lepku než při celiakii, 5 let po příchodu této nové pšenice s dvojnásobným obsahem lepku na světový trh. Od té doby jsem začal tuto patologii nazývat Lebwohlova nemoc nebo NCGI Non-Coeliac Gluten Intolerance. Inspirovalo mě to natolik, že jsem posledních cca 10 let strávil hledáním patognomických příznaků škodlivé role lepku na organismus.

V roce 2016, kdy jsem se setkával s mnoha pacienty trpícími bolestmi kloubů v důsledku Ehlersova Danlosova syndromu neboli hypermobility kloubů, jsem nechal jednu ze svých studentek, Lauriane Louvrier, napsat diplomovou práci, která prokázala, že když máte hypermobilní klouby, máte příznaky „děravého“ střeva. To byl velký krok vpřed a nyní to potvrdily izraelské i švédské studie.

 

Můžete prosím vysvětlit, jak hypermobilita souvisí se střevní patologií a lepkem?

Vždy, když mají pacienti hypermobilitu kloubů, všimneme si, že mají bolesti břicha, průjem nebo zácpu, někdy hlen, a že jejich klinické hodnocení se pohybuje od prostých zažívacích potíží až po Crohnovu chorobu. V podstatě jsem si všiml, že u hypermobilních lidí se častěji vyskytuje Crohnova choroba.

Z toho můžeme usuzovat nedostatek vitaminu B12 nebo D (obojí se normálně vstřebává v ileu - poslední části tenkého střeva), parazitární infekci (zodpovědná za svědění pokožky hlavy i celého těla, “pseudocystitidu” a “pseudomykózu”), bodavé bolesti břicha, průjem, zácpu, po nichž následují závažnější systémová onemocnění, jako je Parkinsonova choroba, demence a Alzheimerova choroba.

 

Takže vlastně říkáte, že vyloučením lepku můžete zlepšit většinu těchto nemocí?

Ano, a nejsem jediný, kdo to tvrdí: několik autorů publikovalo přínosy bezlepkové diety u demence, Parkinsonovy choroby, Crohnovy choroby...

 

Jak si můžete být jisti, že někdo nesnáší lepek?  Vyloučit lepek není pro většinu lidí snadné.

Pokud chcete pacienta přesvědčit, aby na rok přestal konzumovat lepek a kravské mléko, potřebujete pádné argumenty.  A to pro většinu lidí není snadné.  Pokud je však přesvědčíte, že tyto změny budou mít velký vliv na stav jejich pleti, obvykle to zkusí několik měsíců, vidí zlepšení a pak jsou ochotní v nové rutině pokračovat.

Takto dnes víme, že senná rýma silně souvisí s dietní nesnášenlivostí lepku; pacienti, kteří dlouhodobě změní svůj jídelníček, již netrpí každoročními alergiemi.

Jak zjistíte, zda je podezřelý opravdu lepek?  Nejprve si ověřuji, zda jsou pacienti hypermobilní, a to tak, že jim ohnu zápěstí přes předloktí.  Ptám se také na jejich zažívání: Když jíte chléb nebo pečivo, máte rychlou stolici, míváte zácpu nebo průjem?” 

A pak jsem objevil patognomonické příznaky, tedy charakteristické znaky nesnášenlivosti lepku:

Za prvé je to zvláštní struktura kůže zvaná keratosis pilaris, která se často objevuje na vnější straně paží a která je důvodem ke konzultaci s dermatologem. Zjistil jsem, že tento vzhled připomínající husí kůži lze pozorovat také na stehnech nebo na kterékoli jiné části těla. Jedná se o jeden z ukazatelů nesnášenlivosti lepku.

Dále jsem vypozoroval, že silnější, drsná kůže (skvamózní hyperkeratóza) na loktech je dalším ukazatelem nesnášenlivosti lepku.

A konečně charakteristické příznaky na kolenou, které jsem nazval prasklou hyperkeratózou, jsou ještě třetím ukazatelem nesnášenlivosti lepku.

Každý z těchto příznaků je známkou nesnášenlivosti lepku, nejčastěji neceliakální.


Moc vám děkuji, pane profesore Humberte, že jste nás poučil o spojení střev a kůže a o tom, jak nesnášenlivost lepku souvisí s mnoha kožními onemocněními.

Více o profesoru Humbertovi: Dr. Humbert je profesorem dermatologie na Univerzitě Franche-Comté a v Univerzitní nemocnici v Besançonu. Dříve vedl jak oddělení dermatologie, tak laboratoř kožního inženýrství a biologie v této nemocnici. Je prezidentem Mezinárodní společnosti kožní farmakologie a spoluzakladatelem Francouzsky mluvící společnosti pro kožní inženýrství. Kromě toho zastával vedoucí funkce v evropských dermatologických společnostech. Je aktivním autorem, publikoval více než 600 mezinárodních prací a je spolueditorem druhého vydání Agacheho knihy Measuring the Skin. Mezi jeho vyznamenání patří Knight of Academic Palms a četná ocenění francouzských dermatologických a kosmetologických společností.

Predchádzajúci príspevok

Vyberte si svoj jazyk